Divadlo Drak si z pražského festivalu Dítě v Dlouhé přiváží Cenu Jana Borny, kterou inscenaci Šípková Růženka autorů Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského udělila odborná porota ve složení: režisér a pedagog Luděk Horký, režisér Jan Jirků a dramaturgyně Kateřina Studená.
Jedná se tak o další úspěch této maňáskové grotesky, která již sklidila ocenění jak na zahraničních festivalech (Mezinárodní festival divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině – ocenění za Nejlepší režii, Loutkoherec Jan Popela – cena za herecký výkon na 54th International Puppet Theatre Festival – PIF v chorvatském Záhřebu a na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici, kde Drak získal i Grand Prix pro nejlepší inscenaci) tak na české scéně, kde byl herec Jan Popela nominován za svůj výkon v inscenaci na Cenu Thálie 2022.
„Ocenění nás opravdu potěšilo a velmi si ho vážíme, jelikož Jan Borna, dlouholetý umělecký šéf Divadla v Dlouhé, po kterém je cena pojmenována, byl spolu s Ivanem Rajmontem naším vedoucím ročníku při studiu režie a dramaturgie na KALD DAMU a zároveň v letech 1989-1992 režijně působil v Divadle Drak, kde zanechal výraznou stopu. Cena pro nás tedy má i velkou symbolickou hodnotu,“ uvedl jeden z autorů inscenace, dramaturg a ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský.
Volbu poroty odůvodnila Kateřina Studená: „Příběh Šípkové Růženky zná asi každý. Zlá sudička není pozvána na křtiny malé princezny, z pomsty ji prokleje, princezna se píchne o trn růže do prstu a spolu s celým královstvím usne na sto let, jednoho dne se objeví princ, polibkem probudí princeznu i království, kletba je zlomena, vše dobře dopadlo, zazvonil zvonec a pohádky je konec. Pokud divák očekává takovouhle „klasiku“, přichystá mu hradecké Divadlo DRAK velké překvapení. Hlavní postavou jejich Šípkové Růženky není princezna, ale právě ta Zlá sudička, která nedostala pozvánku na křtiny. Tím se však nenechá odradit. Inscenaci otevírá napínavý maňáskový stand-up Zlé sudičky, která se snaží dostat do hradu za každou cenu. Hlavní představitel Jan Popela vás svým výkonem chytí a už nepustí. A tak se i dospělý divák přistihne, že místo dobru po celou dobu tajně fandí Zlé sudičce. Protože mu už není 5 let, má pocit, že se nesluší, aby v divadle hlasitě povykoval a radil, jak se dostat do hradu. A tak je rád, že za něj nápady s radostnou bezprostředností pokřikují malí diváci, které jejich rodiče jen těžko udrží v klidu na sedačkách (a je dobře, že se o to ani moc nesnaží). Kromě hereckých výkonů porota oceňuje originální převyprávění klasické pohádky, nápaditou výpravu (která svou atmosférou víc než pohádkový zámek připomíná Tajemný hrad v Karpatech a dává už na první pohled tušit, že nás čeká Šípková Růženka tak trochu jinak) a režii, která zapojuje různé styly (takže se divák dočká třeba muzikálového čísla sudiček). Hlučných smích malých i velkých diváků je sám o sobě důkazem, že se Divadlo DRAK se svou Šípkovou Růženkou trefilo.“
