Na baculatých křivkách čajového porcelánu se odehrává příběh. Na čínských konvičkách se potápějí lodě, buduje obchod s opiem, Britové kolonizují a se svými námořními flotilami získávají čaj, kterým se pak po staletí bude Spojené království vyznačovat.
Flotila na chvíli zmizí pod deštěm horké vody a po chvíli se vynoří znovu, nepoškozená a očištěná. Neja Tomšič právě přelila konvičku horkou vodou, aby ji připravila na čajový rituál. Mezitím nás jemným hlasem provází historií 18. a 19. století, příběhem zaměřeným na výměnný obchod čaje a opia, jak jsou tyto suroviny provázány a jak závislosti na nich určovaly vývoj kolonizace a politiky v Asii a Americe.
Z divadelního hlediska nemá v podstatě inscenace The Opium Clippers příliš čím zaujmout. Přijdete, posadíte se kolem stolu, kde je rozložen čínský porcelán a deset hrnečků pro deset diváků. Chvilku obdivujete krásnou malbu na jednotlivých konvičkách a pak už jen pijete čaj, posloucháte hodinu a půl souvislé vyprávění jemně lámanou angličtinou. Sledujete, jak performerka bere do ruky jednu konvičku po druhé a jemně přejíždí dlouhými prsty po obrázcích, které ilustrují situaci nebo člověka, o nichž právě mluví. A to je vše. V podstatě jen historická přednáška s ukázkou ručně vyrobených objektů. Výstava a přednáška v jednom. Alespoň s tím jsem poněkud skeptická na inscenaci šla. Patrně už jsem zapomněla, jakou atmosféru dokáží někteří performeři vytvořit a jak silné umí být mluvené slovo.
Neja Tomšič vypráví historii jemným klidným hlasem, jako pohádku na dobrou noc, jako příběh, který nás má dostat do opiového limbu. Do toho nám s úsměvem a významným očním kontaktem podává drobné hrníčky výborného čaje, jehož původní odrůda stojí dnes víc než zlato. Tato pohádka oplývá piráty, až biblickými příběhy o mužích, kteří museli pracovat s opiem nazí, aby ho nemohli krást, velkým zlým okem Východoindické společnosti, ale trik spočívá v jednoduché věci – ve faktech a historii. Tomšič nám neprezentuje mýtický tajemný příběh, ale fakta, roky, jména, zeměpis. Vzniká tak krásný paradox a velká výhoda inscenace – atmosférou pohádka, obsahem historie. Tomšič nastoluje v naraci a obsahu výjimečnou rovnováhu, která je zároveň obsažena v každém jejím pohybu, v každém zvednutí konvičky a přejetím prstu po konkrétní malbě. Jako když se začtete do nádherně ilustrované historické knihy, kterou ostatně ke svému představení také vytvořila.
Přestože čajový rituál je jen jedním dílem inscenace, definuje ji celou. Precizní příprava, souměrnost, přesné pohyby, pečlivost, znalost materiálu. The Opium Clippers je zkrátka unikátní zážitek, odkud odcházíte s jemným úsměvem, klidnou myslí a detailními znalostmi zámořského kolonizačního obchodu minulých století.
Bazaar Festival 2022
The Oppium Clippers, Neja Tomšič (Slovinsko)
Psáno z reprízy: 25. 3. 2022
Foto: Vojtěch Brtnický
