Redakce Loutkář

01 / 09 / 2024

Novodobá světová premiéra skladeb Antonia Bioniho, úspěšné završení společného evropského divadelního projektu i mezinárodních rezidencí – a hlavně přes 3 100 spokojených diváků. Třiadvacátý ročník festivalu THEATRUM KUKS nabídl od středy 21. do neděle 25. srpna 2024 čtyřicet tři programových bodů v multižánrovém rozpětí od divadla přes operu a vážnou hudbu až po loutkové divadlo, diskuze či land artovou instalaci. „Moc nás těší, že prakticky všechny produkce byly vyprodané a že se na festival vrací návštěvníci z minulých let,“ vyzdvihuje ředitelka festivalu Kateřina Bohadlová. Příští ročník se uskuteční od 20. do 24. srpna 2025.

Letošní ročník festivalu připomněl třísté výročí příjezdu italské opery z Benátek do Kuksu. Sem se v rámci umělecké rezidence, která vznikla ve spolupráci s Italským kulturním institutem a byla podpořena MKČR – NPO a programem CONNECT – NPO, symbolicky vrátili italští zpěváci, tři studenti benátské konzervatoře Conservatorio di musica Benedetto Marcello.

Pod vedením skladatele Tomáše Hanzlíka nastudovali dosud neznámé skladby Antonia Bioniho, které pak v novodobé světové premiéře spolu s předehrou a nově zkomponovaným závěrečným sborem opery Zuřivý Roland (jež v Kuksu poprvé zazněla v roce 1724) předvedli nadšenému publiku v působivém prostředí lapidária kukského hospitálu mezi originály soch Ctností a Neřestí.

„Udělalo mi velikou radost setkání italských sólistů s českými hudebníky,“ popisuje Kateřina Bohadlová jedno z unikátních mezinárodních spojení. „Mám pocit zadostiučinění, že se podařilo zaujmout je kukským barokem a tím třeba ovlivnit jejich další umělecký směr,“ dodává.

Symbolem 23. ročníku festivalu vůbec byly nejrůznější spolupráce. „Byl to takový spletenec všech možných projektů, který vyústil ve skvělou synergii,“ pochvaluje si ředitelka festivalu. Díky evropskému projektu SPARSE PLUS a podpoře Nové sítě vystoupil se svou divadelní improvizací soubor My kluci, co spolu chodíme.

Jedním z vrcholů festivalu se pak stalo vystoupení izraelských umělkyň Hily Nachshonov, Mor Puterman, Nogy Aharonof a Noy Steinberg The Rite of Spring na terase před hospitálem. Tanečnice a choreografky v Kuksu strávily díky spolupráci s Novou sítí, programem Art-in-res a finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy, Ministerstva kultury ČR a Nové sítě čtrnáct dní na umělecké rezidenci.

„Kuks na ně silně zapůsobil. Jak osobně, tak umělecky. Napůl nazkoušenou performanci The Rite of Spring na hudbu Igora Stravinského, s níž přijely, teď považují za uzavřenou. A výrazně ji ovlivnil právě místní genius loci, třeba gesta Braunových soch,“ říká Kateřina Bohadlová. „Takže ta inscenace, ať už ji budou hrát kdekoliv po světě, si teď v sobě navždy ponese kus Kuksu,“ vyzdvihuje.

THEATRUM KUKS se také stalo místem vyvrcholení evropského projektu We can change the world, když se zde odehrály všechny tři nové inscenace tří partnerů ze tří zemí, kteří se potkávali během posledních dvou let na společných workshopech a společně vymýšleli, „jak změnit svět“.

Čeští Geisslers Hofcomoedianten, jejichž vznik je spjatý i se vznikem festivalu, se na to ptali dětí, (nejen) jimž je pak také určená jejich interaktivní inscenace Alchymisti. Němečtí Waggonhalle Marburg se ve své výrazně vizuální inscenaci CHANGE!? zabývali klimatickou změnou a mizejícími lesy, Italové z Teatro dei Navigli zase částečně tanečně a novocirkusově hledali ztracenou vodu.

Velký divácký ohlas měly tradičně další inscenace Geisslers Hofcomoedianten včetně premiéry inscenace HORRI-BILLI-CRIBRI-FAX, koncerty kontratenoristy Vojtěcha Pelky, varhanice KATTY nebo vystoupení folklorního souboru Kohoutek, ale i mladí divadelníci Frgál na nitkách se svou politickou satirou na text Karla Havlíčka Borovského či loutková opera pro děti Dinopera mezinárodního uskupení KHWOSHCH.

Zcela zaplněná byla také kapacita festivalového výletu. „Je to osvěžující putování s velkou skupinou podobně naladěných lidí, kteří sdíleli návštěvy běžně nepřístupných památek i kulturní zážitky,“ říká Kateřina Bohadlová. Vystoupením sboru Veselé chvíle tak například ožil kostel sv. Mikuláše v Žíželevsi, soubor staré hudby La Bilancetta zase nadchl interpretací teprve nedávno objevené skladby Jiřího Melcelia zaplněný kostel svatého Josefa v Dubenci.

Podle ředitelky festivalu také stále roste zájem o festivalové diskuze Barokování. „Je vidět že naše návštěvníky baví hlubší vhled do témat, která se odehrávají v programu,“ pochvaluje si Kateřina Bohadlová a na závěr dodává: „Je pro nás důležité, aby se návštěvníci festivalu nejen bavili a užívali si program, ale také aby měli dobré zázemí a cítili se příjemně. Velký dík proto patří celému organizačně-produkčnímu a technickému týmu, který zajistil hladký průběh.“

Příští, už čtyřiadvacátý, ročník festivalu se uskuteční od středy 20. do neděle 24. srpna 2025.

Sdílejte tento příběh, vyberte svou platformu!