Druhá premiéra sezóny 2023/24 v Divadle Drak patří inscenaci Tichohoří Gumák. Po listopadové novince Sedmero krkavců pro diváky od šesti let, se Divadlo Drak obrací na publikum úplně nejmenší. Inscenace je totiž určena dětem již od šesti měsíců. Autorský projekt režiséra Jiřího Ondry, scénografky Veroniky Svobodové, hudebníka Marka Doubravy a dramaturgyně Barbory Kamenické Pokorné je vůbec první inscenací Divadla Drak, která je určena takto malým dětem a jejich dospělému doprovodu. Z důvodu omezené kapacity inscenace proběhnou hned dvě slavnostní premiéry, a to v sobotu 10. 2. 2024 od 15.00 a 17.00 ve Studiu Divadla Drak.
Nenarativní inscenace volně inspirovaná výtvarnou a grafickou poezií, tvorbou absurdní, surrealistickou, dadaistickou, výtvarným art brutem, nonsensem i dětskými říkankami nabízí příležitost pro prvotní setkání s uměním a jedinečnou možnost citlivě uvést batolata do světa divadelní imaginace po boku jejich nejbližších. Inscenace tak navazuje na celosvětový trend Divadla pro nejmenší diváky, od tří měsíců do tří let (Theatre for Early Years), který se v posledních letech začíná etablovat i na českých jevištích a stává se vyhledávaným způsobem společného trávení času rodin s jejich nejmenšími.
„Tichohoří Gumák je zážitková a zcela bezbariérová inscenace, ve které zásadní roli hrají rytmus, barvy, tvary, ticho i pohyb, a rozvíjí tak u nejmenšího publika citlivost a schopnost soustředění na různé typy podnětů. Při tvorbě jsme se pokusili oprostit se od významů či souvislostí, které máme jako dospělí zažité a dát prostor volnému asociativnímu řetězení nápadů. Současně jsme se však nesnažili o „dětský pohled“, jelikož takové perspektivy už přirozeně nejsme schopni. Předem připravené scény a arzenál objektů jsme během zkoušení podrobili improvizované hře, a to jak herecké, tak i hudební a výtvarné. Výsledkem je půlhodinová inscenace ze světa plného svobody, fantazie a zázraků a nabízí zážitek všem divákům, bez ohledu na věk,” přibližuje vznik inscenace a práci na ní dramaturgyně Barbora Kamenická Pokorná.
„Co dělá inscenaci pro nejmenší publikum zcela specifickým žánrem je pak živá interakce publika. Často nepředvídatelná, živelná a napínavě vzrušující. Herci musí být neustále ve střehu a připraveni, co malí diváci do celkového tvaru přinesou. Diváci jsou usazeni přímo na jevišti v bezprostřední blízkosti hracího prostoru a herců a mohou tak aktivně ovlivnit průběh představení. A všichni zúčastnění, jak herci, tak i složka jevištní techniky, jež obstarává živou hudbu a do jisté míry i živý light design, jsou připraveni tuto skutečnost vzít do hry. Každé představení má tak zcela unikátní dynamiku.“ dodává Kamenická Pokorná. A dále k režijně-dramaturgicko-výtvarné koncepci uvádí: „Dva herci (Milan Hajn a Dominik Linka) a herečka (Barbara Jarkovská Humel) v inscenaci vystupují jako průvodci po bájném ostrově, říkáme mu Velký Labuan. Předměty a prvky, které ve své činnosti používají jsou nám dobře známé (např. rybářské pruty, holínky či skládací metr), ale jejich konkrétní často poněkud nepraktické využití je samotné s jistou podvratností záměrně vychyluje z běžnosti a vzdorují tak účelům, ke kterým jsou primárně určeny. Často je to zkrátka nezištná radost z nesmyslu.“
Inspiraci v nonsensové poetice otevřeně přiznává i režisér inscenace Jiří Ondra. „Uprostřed Tichohoří Gumák je stále činná sopka Mount Holin, jejíž sopouch bez přestání chrlí do nebe nehasnoucí lávu fantazie. Místní lidi o celkovém počtu šesti obyvatel (z toho tři zajišťují obživu rybolovem zvuků a světel) zaměstnává především pastva vlastních nápadů na kruhovité ploše zhruba o velikosti dětského pokojíku. Když nápad uteče z kyblíku nebo ze sítě, nedá se nic dělat. Nastává krátké období Ticha. Ticho je krásné. V Tichu se nad ostrovem snášejí hejna hvězd a ananasů a jeho obyvatelé nedočkavě vyhlížejí nové malé osadníky, kteří se spolu s těmi většími vyloďují těsně před Břinkokobraním. Všichni obyvatelé Tichohoří Gumák jsou přívětiví, pošetilí, neměří dvojím metrem, nemalují čerta na zeď a hlavně nesoudí (sebe ani tebe),“ přibližuje imaginativní svět Ondra.
Jiří Ondra patří v současné době k jedné z nejvýraznějších osobností divadla pro děti od 0 do 3 let. Ve své divadelní tvorbě se sice výhradně nesoustřeďuje pouze na tuto věkovou skupinu (byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem pražského Divadla D21, působil jako režisér a dramaturg Divadla rozmanitostí v Mostě, pravidelně spolupracuje s A studiem Rubín atd.), ale inscenace určené nejmenším dětem tvoří v posledních letech zásadní podíl v jeho inscenační práci napříč českými divadly. Pro Studio DAMÚZA, které je v České republice průkopníkem žánru divadla pro nejmenší diváky, vytvořil společně s Richardem Fialou, Pavolem Smolárikem, Markem Doubravou a Františkem Antonínem Skálou něžnou trashpunkovou inscenaci pro batolata Moment!. Jako autor a režisér je také podepsán pod vůbec první autorskou operou pro takto malé děti, která u nás vznikla (Mimi opera v Jihočeském divadle). Vedle toho je také autorem a režisérem batolecí road-movie Výlet (Divadlo rozmanitostí Most) nebo objevitelské výpravné inscenace Není svět jenom z vět (Divadlo Lampion) a dalších. V Divadle Drak se však jedná o jeho režijní premiéru.
Pro návštěvu divadla s dětmi od 6 měsíců připravilo Divadlo Drak ve foyer studiové scény veškeré potřebné zázemí. Bude zde k dispozici prostor na odstavení kočárků. Z kapacitních důvodů však prosíme, abyste v případě možnosti dali přednost například šátkům či nosítkům. V zázemí u sálu budou k dispozici přebalovací pulty a odpadkové koše na pleny. V prostoru, kde představení probíhá se mohou malí diváci volně pohybovat a z představení je možno kdykoliv v průběhu odejít a zase se vrátit.
